Co jsem dělala do teď
Narodila jsem se 5.5.2008 mamce Gíze a taťkovi Brunovi na farmě Darjeeling v Českých Budějovicích. Tatínek je dokonce papírovej, heč. S bráškama a sestřičkama jsme byli plánovaní a dlouho očekávání. Maminka se o nás starala vzorně. Narodilo se nás celkem 5: já, Adžika, Tymián, Levandule a Fenykl. K mojí paničce jsem se dostala po úmrtí jejího Mrňouska, musela jsem ale chvilku počkat, protože se panička zrovna stěhovala a chtěla, abych přišla už do hotového. Ale řeknu vám teda, že cestování 5 hodin vlakem není zrovna žůžo dobrodrůžo. I když...panička zabrala celé kupé a vypustila mě, abych si tam běhala. Je to hodná "mamka". Nicméně hned po cestě jsem únavou usnula v záchudku. Doma už na mě vše čekalo, velká klec s koberečkem, záchůdek, miska s dobrůtkama, výborné domácí seno a houpačka. No fakt. Jsem jeden z mála králíků, co má houpací pelíšek. A je to bájo. "Mamka" mě často pouští běhat po bytě, takže mám ještě na zemi supr šustící tunel, balón a stan. Je to tu hrozně zajímavý. Spím vedle "maminky" na pódiu a mám výhled na celý pokoj. Nejraději ale spinkám pod pohovkou. Když se panička nekouká, chodím i vedle k holkám na návstěvu. Ještě to tam nemám tak moc prozkoumané, tak mám práce až až. Jo a ještě se mi hrozně líbí "mamčina" postel. Pokaždé jí ju počůrám. "Mamka" sice zalamentuje, ale nezlobí se. Pokaždé to hned strčí do pračky a mě pak dlouze říká, že to nesmím, když já si ale nemůžu pomoct. Do těch heboučkých peřinek se tak krásně čůrá. Byl by hřích toho nevyužít. Ale za jednu věc se trochu stydím, ze začátku jsem "mamku" dost kousala. Ale už je to dobrý, jsme kámošky a pořád ji olizuji, abych jí dala najevo, jak moc ji mám ráda. A ona mě taky. Pořád mě pusinkuje a tulí se ke mě. No a nakonec - mám už nasvědomí 4 noční lampičky. No jo, já vím, že se kabely kousat nesmí, ale víte jak jsou dobrý? Tak a to by pro dnešek stačilo. Tož tlapec králíci.